Nějak stárneme, hošani. Jsou to už myslím tři roky, co jsem se pustil do kouzelnických experimentů s mícháním dýmkového tabáku. Simsalabim. Může to na první pohled vypadat nesmyslně až směšně, když na trhu je beztak nepřeberné množství produktů od zkušených blenderů, nakonec to domácí míchání ale není úplná blbost, když se člověk trochu zamyslí, což sice bolí, ale bolest koneckonců zoceluje, tak proč to občas nerisknout? Z vlastní zkušenosti vím, že skvělých latakií (nebo virginií či aromatiků, jak chcete) není nekonečně mnoho — nakonec stejně každý točíme pár svých oblíbených směsí pořád dokola. Mám v zásobě tři nebo čtyři latakie, bez kterých se nedá obejít, ale ten zbytek je průměrný a snadno nahraditelný, tudíž ne tak docela nezbytný. Tím se otevírá prostor pro namíchání něčeho domácího, co bude přesně podle našeho gusta, páč dobrého kouření není nikdy dost. Řekněme si na začátek, že v zásadě existují tři způsoby privátního blendování, přičemž ty první dva...
Jedenáctiletý Dunhill Nightcap
Dunhillova „noční čepice“ je dost možná můj nejoblíbenější tabák vůbec. Splňuje totiž nároky na výraznou směs anglického typu, navíc má z celé nabídky firmy Dunhill největší podíl latakie. Chuť je rafinovaná, i když nijak složitá: kromě zmíněné latakie, která ve směsi dominuje a je cítit od prvního okamžiku, se projevuje sladkost virginie i svěžest orientálu, někde vzadu vykukuje i perique. Nightcap je ideální kandidát na příjemný večer na zápraží, jestliže máte rádi plnou a komplexní chuť a těžký, hladký kouř. Nejradši mám ten krátký a vzácný okamžik, když otevřu novou plechovku a vyvalí se na mě těžké, mastné aroma tmavé uzeniny. Po přesunu do zavařovačky směs trochu vyvane (jako každý jiný tabák), ale pořád ještě voní krásně — stačí ji trochu načechrat a strčit dovnitř rypák, aby si člověk připomněl, jak voní propocené vlněné ponožky zapomenuté na dně šatní skříně. Vzpomínám si, že k první plechovce Nightcapu jsem...
Latakie — Ladokiech — Lādhiqīyah — Lázikíja
S dýmkou ve filmu a televizi se dnes setkáváme málokdy, obyčejně jenom v adaptacích holmesovské tematiky a dílech situovaných do minulosti, řekněme tak do roku 1970. Z poslední doby mě napadá například americký seriál Mad Men (2007), ve kterém se kouří všechno možné opravdu vydatně, ale jedna z postav reklamní agentury je charakteristická právě dýmkou. Fajfky se probojovaly do výborného špionážního filmu Jeden musí z kola ven (původní název Tinker, Tailor, Soldier, Spy; 2011), zaměřeného na britskou tajnou službu MI6. Občas se dýmka objeví i v britském detektivním seriálu Endeavour (2013) — ten stojí za vidění nejen kvůli tomu, jak dobře navazuje na starou detektivní školu, ale i kvůli velmi pečlivé výpravě oxfordského prostředí šedesátých let. Skoro nic v tom seriálu (tedy ani dýmka) není jen rekvizitou, spíš tvoří jeden střípek velké obrazové a atmosférické mozaiky. Z těch nemnoha českých filmů, kde hraje dýmka významnější...