Díky ogarům z brněnské buňky a především díky velkorysosti Honzy Kloučka jsem měl možnost zúčastnit se workshopu v Kostelci nad Černými lesy a následné pijatyky. Událost to byla náramná a až na jediný zádrhel (vybitou autobaterku a tlačení vozu z rygólu) dopadla nad očekávání hladce. Z Brna jsme vyrazili v sobotu ráno v počtu šesti kusů a a ubytovali se v krásně zrenovovaném sirotčinci, ve kterém jsme si svorně rozbili hlavy o futra ve výšce metr sedmdesát. Protože mrzlo jak ve špatném ruském filmu, přesunuli jsme se bryskně do vytopené dílny, ve které na nás čekaly kromě mistra dýmkaře i bruyérové přířezy a hromada strojů vzbuzujících patřičný respekt. Honza nás provedl všemi fázemi výroby dýmky, jak ji v průběhu své praxe vypiloval. Podle našich návrhů vybral dříví, tvar jsme posadili do dřeva, aby měla výsledná dýmka co nejlepší kresbu, a ořízli na pásové pile do hrubého tvaru budoucího výrobku...
Dýmky Karla Schwarzenberga (aktualisováno)
Volba hlavy státu dopadla, jak dopadla, takže Karla Schwarzenbergera s dýmkou jsem si musel pověsit v kuchyni jen neoficiálně, natruc. Nejspíš abych z hlavy aspoň na čas vytěsnil ovarové koleno Miloše Zemana s nezbytnou cigaretkou. Teď ovšem Zemanovi trošičku křivdím, protože je známo, že je debil a idiot i on doma kouří dýmku… (ale podobá se při tom spíš Gottwaldovi nebo Stalinovi). Ovšem pro knížepána z Orlíku a Čimelic je fajka zcela nepostradatelný doplněk, který společně s elegantním vystupováním a propracovaným stylem dotváří celkový obraz jeho osobnosti. Trošku jsem zapátral na internetu a vypozoroval, že Karel Schwarzenberg má rád jednoduché, klasické ostrovní dýmky, často totiž kouří anglický Dunhill nebo irský Peterson; oblíbil si i silver spigot, kterých má celou řadu. Ostatně je to dobře vidět na fotkách v galerii níže. V listopadu 2004 Schwarzenbergera vyzpovídal Jiří X. Doležal pro Reflex...