Právě jsem velice složitým matematickým výpočtem zjistil, že jsou to na den přesně tři roky, co se započala moje historie s dýmkou. Už ani nevím, co mě to tehdy napadlo, asi jsem chtěl udělat další krok vstříc opravdovému gentlemanství. Skončilo to nakonec objednávkou výroční dýmky Vauen včetně nezbytného příslušenství a taky prvního děsivého tabáku od MacBarena. Brzy jsem zjistil, že dýmka je obrovská a dá se z ní kouřit klidně přes dvě hodiny, pročež ji využívám velice málo. Taky jsem si ji u Marka Cikla nechal odlakovat a navoskovat — sice se při tom na hlavičce objevily nějaké kazy, ale mám ji teď o něco radši. Mimo to jsem ale ještě stihl všechny tyto pozoruhodné věci: 1) Seznámit se přinejmenším s dvaceti dýmkaři (a s circa patnácti se stýkám každý týden) 2) Potkat řadu dalších lidí, kteří se se mnou dali do řeči právě kvůli fajfce (konec sociální fóbie!) 3) Posbírat čtyřiadvacet dýmek (část z nich dostat darem) 4)...
Balkánské směsi
V posledních letech se roztrhl pytlík s dýmkovými tabáky, které ve svém označení používají slovo balkan ve smyslu balkánský. Napočítal jsem jich celých pětapadesát. Je to v prvé řadě chytrý marketingový tah, který se snaží zalepit díru po bájemi opředeném tabáku Balkan Sobranie (původně Sobranie of London), kterému věčnou slávu přineslo hlavně to, že se přestal vyrábět. Ovšem pamětníci tvrdí, že to byl fantastický tabák anglického střihu, jemuž se dalo máloco vytknout. Zatím jsem neměl příležitost starou Sobranii ochutnat a ani po tom nijak zvlášť usilovně neprahnu, protože nevěřím na nejlepší tabák ani dokonalý tabák ani na nenahraditelný tabák. Všechno na světě je relativní a lidé podléhají psychologii víc, než si dovedou připustit. Kdyby se dnes kupříkladu přestal vyrábět Nightcap od Dunhillu, mohl by klidně dosáhnout stejné úrovně proslulosti jako Balkan Sobranie Original Mixture, pokud se mu to už náhodou nepodařilo. Protože ale takzvané balkánské...
Stanwell Naval Admiral (29)
Do nového roku jedině s novou dýmkou. Kdo nemá prvního ledna co zakuřovat, mohl by snadno propadnout depresi, alkoholismu či laciné pornografii na výměnných sítích. A proto jsem si raději zavčasu objednal novou stanwellku z krásné série Naval. Je to můj v pořadí druhý kus z nejvyšší řady Admiral, která má na krčku hezkou frčku se čtyřmi pruhy a taky nejsvětlejší dřevo z celé námořnické série. Minule mě uchvátil typicky ivarssonovský tvar číslo 30, tentokrát je to naopak úplně nejklasičtější billiard označený číslem 29. Třebaže mám jisté pochopení pro snahy o originální pojetí bruyerových dýmek, stejně se nakonec skoro všichni vracíme k základním, léty prověřeným tvarům bez barokního ornamentu a zbytečných přívěšků. U mě patří na pomyslný vrchol krásy a elegence billiardy a prince, u někoho jiného to je zase bentka s hlavičkou ve tvaru brandy anebo poker, na tom zvlášť nezáleží. Pro všechny klasické tvary...
Dýmka od Ivana Šrámka
Na poslední klubovém klání v líné kuřbě se nám sešla hezká hromada různých cen do tomboly pro vítěze — vážně bylo z čeho vybírat. Samozřejmě jsem hned lačně sáhl po dýmce, protože první pravidlo každého kuřmena zní, že dýmek není nikdy dost. Fajfku přinesl Ivan Šrámek , který mezi nás občas v úterý zavítá, myslím že na srazy chodí tak od konce léta tohoto roku. Patří mezi ty odvážné muže, kteří se nebojí, že si u elektricky poháněného stroje uříznou ruce nebo varlata, a tak nás pravidelně zásobuje svými výrobky určenými k mazlení, případně i k prodeji. Ivanova dýmka věnovaná do soutěže (děkujeme!) je opravdu výrazný freehand, jehož základní tvar je odvozený z dublinu, ale všechno ostatní už spadá do kategorie ruční práce, inspirace dřevem, odraz momentální nálady uměleckého řezbáře. Okamžitě upoutá brutálně zvrásněná levá strana hlavičky, přiznaný přírodní okraj kořene vřesovce. Tvar hlavičky je sice téměř osově souměrný, ale jinak...
McIKL Briar Cigar
Jestli dobře počítám, letos mi do sbírky přibylo dvanáct nových dýmek. Částečně to byly vlastní akvizice, částečně různé dárky. To je víc, než v co jsem mohl doufat, a jsou to samé pěkné kousky. Ostatně i tento poslední prosincový přírůstek stojí za to, protože klasickému konceptu dýmky se zásadně vymyká — jde o dýmku tvarovanou na způsob silného doutníku. Někdy před rokem a půl, když jsem psal o doutníku z briaru od Morgan Pipes, napadlo mě nechat si podobné zařízení vyrobit někde u nás. V tom úmyslu mě o pár měsíců předběhl kolega Ivo z brněnského pipe clubu, obrátil se totiž na našeho dvorního krněnského pipemakera Marka Cikla. Ale stejně jsem se nakonec dočkal podobného kousku od stejného autora — dýmky, které se u nás pracovně říká násada od koštěte. Marek má totiž nejen milý úsměv a krásné vlasy, ale i dobré srdce a šikovné ruce, a tak mi vykrouhal jeden něžný doutníček inspirovaný mým návrhem, ve...