„Jenom moc špatnej vítr nepřinese nikomu nic dobrýho,“ řekl prý Peckoslav Křepelka, hobit z Hobitína, v Návratu krále. Já naštěstí nejsem Tolkienem nikterak postižen, a tak se o víkendech nemusím převlékat za ušaté skřety ani jezdit metrem s dřevěným mečem za pasem jako leckterý infantilní idiot. Ale něco na tom Pánovi prstenů asi být musí, když už několik desítek let nutí staré fotry, aby si po večerech přešívali záclony na elfí pláště a když se stal dokonce předmětem seriosních debat Kampademie, havlovského filosofického sdružení, do něhož spadali takoví velikáni jako Zdeněk Neubauer, Daniel Kroupa, Radim Palouš, Ivan M. Havel nebo Tomáš Halík. Ti všichni viděli v Tolkienovi něco víc než jen hru na čaroděje, chápali svět prstenu spíš jako podobenství o společnosti, víře a osudu, rádi z něj citovali v dopisech, které posílali Václavu Havlovi do kriminálu.
Výrobě „fantasy“ dýmek ze světa praotce Tolkiena se věnuje Pavel Holub, řezbář z Kašavy na Zlínsku, který své kreace prodává pod značkou Eclesia’s Pipes. Holubovu tvorbu jsem dosud neznal, ale když na mne před pár dny z Dna pytle internetu vyskočila jeho nejnovější apartní fajfka, nechal jsem se zlákat a zpronevěřil poslední zlaťáky (čím se teď ve Středozemi vlastně platí?). Okouzlil mě tvar a samozřejmě též délka 28 centimetrů, kterou považuji za optimální pro takové to venkovní bafkání, produkuje totiž kouř nad jiné chladný. Winter is coming!
Kromě hlavičky, upomínající v prvé řadě na severské freehandy, je dýmka zvláštní najmě provedením náústku. Ten není vyroben z ebonitu ani akrylu nebo jantaru, nýbrž z ořechového dřeva, propojeného s hlavičkou duralovým čepem. Jako by to nebylo málo, náhubek nemá vůbec skus, vlastně žádné zakončení, v jednu chvíli prostě vrtání ústí ven kruhovým otvorem, což jí propůjčuje vpravdě archaický charakter. Z těchto dvou důvodů (materiál a absence skusu) je fajfku potřeba kouřit takzvaně z ruky, nedá se držet v papuli ani tlamě nebo hubě nebo co přesně mají aktéři hrdinských eposů namísto úst. Je to řešení sice nezvyklé, ale překvapivě vcelku funkční. Co se stane s oslintaným náústkem po několika desítkách kouření, se neodvažuji odhadnout, bude to zkrátka překvapení a užitečná nová zkušenost.
Hloubka tabákové komory vysoká 37 a vrtaná 19 milimetrů je na můj vkus tak akorát, takže se na mne jistě nebudete zlobit, když ji teď nacpu několika kousky sušeného hobitího trusu a odebéřu se ven, abych ji patřičně ztrestal.
